RELEASE Projekt I Ve dnech 5.–6. června 2025 uspořádalo Forum pro lidská práva společně s Mezinárodní komisí právníků (ICJ) a dalšími partnery dvoudenní nadnárodní workshop v Praze, zaměřený na smluvní orgány OSN a Evropský výbor pro sociální práva (ECSR).

Právníci z Belgie, Bulharska, České republiky, Řecka, Malty a Polska spolu s mezinárodními odborníky sdíleli zkušenosti a strategie zaměřené na využívání mezinárodních mechanismů k ochraně dětí v migračním kontextu před detencí.

Účastníci se zúčastnili seminářů, které se zabývaly řízením o individuálních stížnostech u Výboru OSN pro práva dítěte (CRC), obecnými komentáři a závěrečnými doporučeními tohoto výboru, relevantní judikaturou, jakož i řízením o kolektivních stížnostech u Evropského výboru pro sociální práva ve věcech porušování Evropské sociální charty.

Současní i bývalí experti z Výboru CRC a ECSR podrobně diskutovali se zúčastněnými o složení těchto orgánů, jejich pracovních metodách a stížnostech těchto orgánů..

Právníci představili podnětné příklady z minulých soudních řízení vedených před méně známými a málo využívanými mezinárodními mechanismy a zdůraznili významný dopad této práce. Účastníci analyzovali aktuální judikaturu včetně případu ICJ a ECRE proti Řecku, který společně s dalšími kroky přispěl ke zrušení detence dětí v ochranné vazbě v Řecku. Během diskusí o strategiích vedení soudních sporů se zúčastnění právníci podělili o výzvy, kterým čelili při předkládání stížností k Výboru pro práva dítěte (CRC), a rovněž rozebrali dopad rozhodnutí v případech E.B. a spol. proti Belgii a M.B. proti Španělsku, mimo jiné.

„Národní právníci a organizace občanské společnosti mají k dispozici mnohem více nástrojů, než ve skutečnosti běžně využívají – včetně mechanismu individuálních stížností ke smluvním orgánům OSN a kolektivních stížností k Evropskému výboru pro sociální práva,“ uvedla Karolína Babická, hlavní právní poradkyně ICJ. „Zvláštní postupy mohou rovněž poskytnout důležité možnosti nápravy a obhajoby,“ dodala.

Diskuse umožnily účastníkům identifikovat strategické vstupní body pro soudní spory, sdílet příklady dobré praxe vyměnit si strategie prosazování ratifikace v případech, kdy státy dosud nepodepsaly nebo neratifikovaly individuální mechanismus nebo mechanismus pro podávání stížností. V každé zemi zastoupené na semináři byly identifikovány konkrétní otázky pro další vedení soudních sporů a obhajobu.

„Mechanismy jako je Výbor OSN o právech dítěte, výrazně těží ze zpětné vazby od národních právníků.Vyzývám vás, abyste své zkušenosti pravidelně sdíleli se smluvními orgány OSN a dalšími mezinárodními mechanismy,“ řekla Mikiko Otani, komisařka ICJ a bývalá předsedkyně Výboru CRC.

Mechanismy OSN a Rady Evropy hrají zásadní roli v zajištění toho, aby žádné dítě nebylo považováno pouze jako objekt migrační politiky, ale jako nositel práv, který nesmí být nikdy zadržován v detenci.

Ke stažení

Agenda je k dispozici zde.

Stav ratifikace projednávaných mezinárodních právních nástrojů v šesti cílových zemích projektu je shrnut v této tabulce.

Pozadí

Projekt „Ochrana dětí v migrační situaci před zajištěním prostřednictvím Charty EU (RELEASE)“ si klade za cíl prohloubit a rozšířit dosavadní práci se silným zaměřením na strategické soudní spory a alternativy k detenci (AtD) dětí v migračním kontextu, které jsou ohroženy nezákonným zadržením nebo porušováním jejich práv. Konsorcium partnerů přispívá k vytváření příznivého prostředí v EU pro ochranu dětí migrantů před detencí v těchto zemích: Malta – Aditus Foundation; Belgie – Défense des Enfants International-Belgique; Česká republika – Forum for Human Rights; Polsko – Helsinki Foundation for Human Rights; Řecko – Greek Council for Refugees; a Bulharsko – Foundation for Access to Rights.

Tento workshop je druhý ze série tří nadnárodních výměnných setkání. První workshop se konal v Lucemburku v dubnu 2025 a zaměřil se na soudní řízení před Soudním dvorem EU (CJEU). Třetí workshop se uskuteční v říjnu 2025 v Aténách a bude věnován strategickému soudnímu řízení před ESLP.

---

Projekt je spolufinancován Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však pouze názory a stanoviska autora (autorů) a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Evropské komise. Evropská unie ani orgán poskytující dotaci za ně nemohou nést odpovědnost.

Jaké výzvy přináší péče o blízké osoby se zdravotním znevýhodněním z pohledu lidských práv?

Nová analýza Neformální péče a lidská práva: Právo na péči z perspektivy neformálních pečujících je nyní k dispozici. Vypracoval ji jeden z našich právníků, Maroš Matiaško, ve spolupráci s nadací Abakus v rámci aktivit na zvyšování tlaku na dostupnost služeb. Analýza se zaměřuje na právní postavení neformálních pečujících, které je stále opomíjeno.

„Práva neformálních pečujících, a to zejména rodičů lidí se zdravotním znevýhodněním, jsou klíčovým, ale často opomíjeným aspektem lidských práv i sociálních politik týkajících se lidí se zdravotním znevýhodněním. Přestože pečující mají zásadní roli při poskytování každodenní podpory a péče a vykonávají nejenom pro své blízké, ale i pro společnost stěží docenitelnou práci, jejich práva nejsou zvláště explicitně upravena,” uvádí autor v úvodu analýzy.

Zpráva upozorňuje, že ačkoliv se v mezinárodní judikatuře objevují pozitivní změny, Česká republika zatím neřeší potřeby pečujících systematicky. Analýza se věnuje soudním rozhodnutím týkajících se práv pečujících a nabízí jejich interpretaci k podpoře práva na péči.

Tato analýza byla realizována v rámci projektu Sociální služby – strategická litigace, který byl zahájen v lednu 2024. Projekt se zaměřuje na strategickou litigaci v oblasti nedostupnosti sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením, zejména pro děti a mladé dospělé s psychosociálním a mentálním postižením.

S potěšením vám představujeme naše nejnovější partnerství s Nadačním fondem Abakus, s jejíž podporou zavádíme od ledna 2024 nový projekt Sociální služby – strategická litigace.

Projekt se zaměřuje na strategickou litigaci v oblasti nedostupnosti sociálních služeb pro lidi se zdravotním znevýhodněním, a to zejména pro děti a mladé dospělé lidi s psychosociálním a mentálním znevýhodněním.

Finanční příspěvek Nadačního fondu Abakus bude použit na přípravu a realizaci dobročinné a obecně prospěšných činností spočívajících v podpoře a posilování práv pečujících osob a osob se zdravotním znevýhodněním zejména v souvislosti s tlakem na zajištění dostupnosti sociálních služeb.

Více o cílech a plánovaných aktivitách projektu tu.

Během posledních dvou let jsme realizovali projekt financovaný dobrovolným fondem Organizace spojených národů pro oběti mučení. Skrze tento projekt jsme zastupovali řadu případů na různých domácích úrovních, přičemž jsme se snažili poukazovat na výzvy, jimž oběti čelí při hledání spravedlnosti za případy porušení lidských práv, včetně policejního násilí.

Případ Valchář proti České republice přináší na povrch závažné problémy týkající se odškodnění nehmotné újmy, které vznikly v důsledku policejního násilí a špatného zacházení. Kromě individuální úrovně případ odhaluje systemové nedostatky. FÓRUM argumentuje, že současný právní rámec v České republice za špatné zacházení, zejména krátká šestiměsíční zákonná lhůta pro podání žádostí o odškodnění a krátká také šestiměsíční promlčecí lhůta podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (č. 82/1998), která brání obětem v přístupu k spravedlnosti a nesplňuje požadavky stanovené v článcích 3 a 13 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.

Naše intervence v případu Valchář má za cíl prosazovat nezbytné reformy v českém právním systému, aby byl zajištěn efektivní přístup k spravedlnosti a odškodnění pro oběti jakéhokoli druhu policejního násilí a násilí ve vězení nebo jiných místech zbavení osobní svobody.

Amicus curiae ke stažení v pdf.

Fórum pro lidská práva (FÓRUM) ve spolupráci s Evropské centrem pro práva Romů (ERRC) a mladými romskými dobrovolníky z Romea.cz podaly pět nových trestních oznámení na osoby, které na sociálních sítích v České republice opakovaně zveřejňovaly rasistické výroky vyzývající k násilí vůči Romům. Většina z těchto nově se objevujících případů nenávistných projevů vůči Romům na internetu souvisí se zprávou o podmínečném propuštění dvou neonacistů zodpovědných za útok zápalnou lahví na romskou rodinu ve Vítkově v roce 2009. Stížnosti byly podány na Policejní prezidium v období mezi 13. červencem 2023 do 9. srpnem 2023. 

„Nenávistné projevy vůči romské komunitě jsou na sociálních sítích stále velmi rozšířené. Autoři těchto hejtů se často domnívají, že jsou za počítačem nedotknutelní. Ale soudě podle předchozích případů víme, že česká policie dokáže tyto lidi najít a trestně stíhat. Doufáme, že díky tomuto úsilí se sociální média stanou bezpečnějším prostorem pro všechny, včetně romské menšiny“ uvedla Alexandra Dubová, právnička z Fóra pro lidská práva.  

Organizace tvrdí, že online výroky těchto osob porušují § 355 trestního zákoníku (hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob), § 356 (podněcování k nenávisti vůči skupině osob) a § 364 (podněcování k trestnému činu). Podněty na policii se týkají několika nenávistných komentářů, které hejteři pronesly na sociálních sítích. Jde zejména o komentáře, které propagují genocidu Romů, vyzývají k rasovým válkám, oslavují vraždění Romů v koncentračním táboře Lety u Písku či chválí činy dvou neonacistů, jejichž útok v roce 2009 způsobil těžké popáleniny dvouleté romské holčičce.

„K nenávistným projevům přistupujeme s nulovou tolerancí,“ řekl předseda ERRC Đorđe Jovanović. „Nenávistné projevy, ať už se dějí online nebo offline, často vedou k reálnému násilí proti romským komunitám. Shromáždili jsme důkazy o ničivém dopadu nenávistných projevů online na životy Romů, zejména pokud je využívají krajně pravicové skupiny. Vzhledem k tomu, že nenávistné projevy online překračují hranice států, musíme koordinovaně reagovat na monitorování a hlášení nenávistných projevů, vytvářet protiargumenty a shromažďovat důkazy pro právní kroky. Trestní oznámení, jako jsou tato, varují, připomínají a posilují zákon, který říká, že takové chování je nepřijatelné a má závažné důsledky.“

Důkazy na podporu těchto právních kroků shromáždili mladí Romové, kteří v rámci projektu ERRC dobrovolně spolupracovali s českým romským zpravodajským portálem Romea.cz v rámci projektu Challenging Digital Antigypsyism. Cílem projektu je upozorňovat na nenávistné projevy na internetu prostřednictvím aktivit dobrovolníků a také podnikat právní kroky, které přímo řeší nenávistné projevy v online sféře. 

Předchozí trestní oznámení podaná organizacemi v říjnu 2022 a březnu 2023 policie vyšetřuje, přičemž dva pachatelé již byli potrestáni v trestním a přestupkovém řízení. ERRC a Fórum pro lidská práva budou další kroky policie ve věci podaných trestních oznámeních pečlivě sledovat. Současně bude tento projekt pokračovat v hledání dalších právních i mimoprávních cest k zajištění účinného potírání digitálního anticiganismu na internetu. 

Tento projekt byl realizován díky finanční podpoře Nadace EVZ.

Pozadí útoku ve Vítkově:

Dva neonacisté, členové severomoravské skupiny odpovědné za útok zápalnou lahví na romskou rodinu ve Vítkově na Opavsku v roce 2009, byli po odpykání dvou třetin dvacetiletého trestu podmínečně propuštěni. Při útoku byli zraněni tři lidé, včetně nezletilé Natálky Kudrikové, která utrpěla těžké popáleniny. Žháři se hájili tím, že tehdy byli mladí a naivní. Rozhodnutí o jejich podmínečném propuštění šokovalo vládní zmocněnkyni pro záležitosti romské menšiny i rodinu a příznivce obětí. Matka Natálky vyjádřila znechucení a obavy o bezpečnost své dcery.

Útok byl součástí širšího nárůstu smrtícího protiromského násilí, které v letech 2008-2010 organizovaly neonacistické skupiny v Maďarsku, na Slovensku a v České republice. Evropské středisko pro práva Romů (ERRC) zaznamenalo v Maďarsku 48 útoků proti životům a majetku Romů, které si vyžádaly devět mrtvých, včetně dvou nezletilých. V České republice si 17 protiromských útoků vyžádalo zranění 11 osob, včetně dvou dětí, z nichž dvě byly v ohrožení života. Na Slovensku si deset útoků vyžádalo životy dvou Romů a osm zraněných, včetně dvou nezletilých. ERRC rovněž monitorovalo reakci státu na 44 nejbrutálnějších protiromských útoků, které byly v těchto třech zemích nahlášeny policii. Zjistilo, že rozsudek v případě žhářství ve Vítkově „zdaleka neodpovídal standardní reakci na protiromské násilí v České republice“.

Fórum pro lidská práva ve spolupráci s ústeckou organizací Konexe a Evropským centrem pro práva Romů připravilo stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) proti České republice v případu usmrcení Stanislava Tomáše během policejního zásahu v Teplicích v roce 2021. Ústavní soud ČR ústavní stížnost organizací v březnu 2023 odmítl. Případ před soudem je veden jménem sestry zemřelého.

„Jsem velmi vděčná všem, kteří mi pomáhají, aby byla smrt mého bratra řádně vyšetřena. Věřím, že pokud nenajdeme ochranu u české justice, najdeme ji u Evropského soudu pro lidská práva,“ uvedla sestra Stanislava Tomáše.

Stanislav Tomáš byl při zatýkání 19. června 2021 v Teplicích násilně spoután policisty a později zemřel. Záběry z jeho zatčení byly sdíleny na sociálních sítích a vyvolaly protesty po celé Evropě. Na videu bylo vidět, jak policista klečí Tomášovi na krku způsobem připomínajícím policejní zabití černošského Američana George Floyda v květnu 2020. Zatímco výsledky pitvy zveřejněné policií konstatovaly, že příčina smrti Stanislava Tomáše nesouvisela s jednáním policie, ve zprávě zástupkyně veřejného ochránce práv z 13. prosince 2021 se uvádí, že policie sehrála významnou roli při smrti tohoto Roma. V její zprávě se konstatuje, že policisté otáleli s přivoláním záchranné služby a zanedbali monitorování zdravotního stavu Stanislava Tomáše. Kromě toho zjistila, že krajské policejní ředitelství ve svém interním vyšetřování vynechalo zásadní informace, které sdělili první zasahující policisté o kolapsu Tomáše před příjezdem záchranářů, což by mohlo znamenat selhání účinného vyšetřování.

FÓRUM se již dříve obrátilo na Vrchní státní zastupitelství se žádostí o zahájení „dozorového“ řízení nad úmrtím a následným vyšetřováním. Dne 16. března 2022 uzavřela Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) vyšetřování postupu policistů přítomných při zadržení Stanislava Tomáše. Vrchní státní zastupitelství rovněž potvrdilo, že rozhodnutí ústeckého policejního ředitelství o nezahájení vyšetřování bylo zákonné, stejně jako dozor ústeckého státního zastupitelství.

„Případ ukazuje na přetrvávající problém policejního násilí vůči Romům a zejména na absenci nezávislého a účinného vyšetřování. Zdá se, že jde o strukturální problém, který by měly české orgány řešit,“ zdůraznil právník rodiny Maroš Matiaško z Fóra pro lidská práva (FORUM).

V stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku namítáme, že průběh policejního  zákroku, zejména tzv. zakleknutí, a nevyšetření okolností kolem úmrtí Stanislava Tomáše představují porušení práva na život, zákazu špatného zacházení, práva na účinný prostředek nápravy a zákazu diskriminace zaručeny v článcích 2, 3, 13 a 14 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.

„Věříme, že celý případ spěje ke zdárnému konci. Příbuzní Stanislava Tomáše se dočkají spravedlnosti a do budoucna to bude znamenat posílení bezpečnosti Romů v České republice a zlepšení práce Policie ČR v podobných situacích,“ uvedl Miroslav Brož z organizace KONEXE, která příbuzným Stanislava Tomáše poskytuje trvalou podporu.

FORUM, KONEXE a ERRC považují postup českých orgánů v případě smrti Stanislava Tomáše a rozhodnutí o ukončení vyšetřování za vybočení z mezí spravedlnosti. Neschopnost českých soudů nalézt spravedlnost pro další romskou oběť policejní brutality vedla k tomu, že byl tento případ předložen Evropskému soudnímu dvoru.

„O výsledku vyšetřování smrti Stanislava Tomáše bylo rozhodnuto od samého počátku,“ řekl předseda ERRC Đorđe Jovanović. „Premiér Babiš blahopřál policistům k dobře odvedené práci dlouho předtím, než bylo ukončeno jakékoli vyšetřování. Vyšetřovatelé záměrně ignorovali svědectví zdravotníků a o vině oběti bylo rozhodnuto ještě předtím, než byla známa fakta. Rodina Stanislava Tomáše si zaslouží spravedlnost. Romové v celé České republice a Romové v celé Evropě si zaslouží, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost tváří v tvář rozsáhlé a bezohledné policejní brutalitě.“

Tisková správa k podání stížnosti k ESLP je k dispozici v češtině a angličtině na internetových stránkách ERRC společně s relevantními kontakty.