Právě této otázce byly věnovány dva odborné kulaté stoly, které Fórum pro lidská práva uspořádalo v dubnu 2026 v rámci projektu VOICE – Be Seen, Be Heard: Empowering Child VOICEs in Legal Proceedings. První z nich se uskutečnil 9. dubna v Praze, druhý 23. dubna v Bratislavě. Obě setkání propojila odbornice a odborníky z oblasti justice, advokacie, sociální práce, veřejné správy, akademické sféry i občanské společnosti s cílem diskutovat o tom, jak zajistit, aby procesní zastoupení dětí skutečně podporovalo jejich právo být slyšeny a aktivně se účastnit soudních řízení.
Ústředním tématem obou kulatých stolů bylo napětí mezi tradičním pojetím „nejlepšího zájmu dítěte“ – často v praxi vykládaným paternalisticky – a přístupem založeným na právech dítěte, který dítě vnímá jako nositele práv, jehož názory musí být v řízení náležitě zohledněny. V tomto pojetí není procesní opatrovník náhradním rozhodovatelem, ale osobou, která dítěti poskytuje potřebnou procesní podporu a vytváří podmínky pro jeho účinnou účast v řízení.
Praha, Hotel Josef | 9. dubna 2026
Pražský kulatý stůl se zaměřil na kritickou analýzu současné praxe procesního opatrovnictví dětí v českém právním prostředí, včetně postavení dětí v migračních situacích a dětí se zdravotním znevýhodněním.
Kritika současné praxe opatrovnictví: Zástupkyně Fóra pro lidská práva představila roli orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) jako procesního opatrovníka optikou mezinárodních standardů, a to na příkladu dvou stížností, které Fórum podalo Výboru OSN pro práva dítěte. Ukázala, jak se opatrovnictví může stát „zdrojem bezmoci“ – například když opatrovník podá odvolání ve věci umístění sourozenců do ústavní péče bez jejich souhlasu. Na tato zjištění navázal příspěvek zasazující téma do kontextu české ústavní judikatury a nastiňující možná řešení. Diskutující se shodli, že opatrovník by měl představovat formu procesní podpory, která pomáhá vyrovnávat dopady zranitelnosti dítěte a umožňuje mu účinně vykonávat jeho procesní práva, nikoli nahrazovat jeho hlas vlastním odborným úsudkem.
Pohled kanceláře dětského ombudsmana: Zástupkyně Kanceláře veřejného ochránce práv se věnovala možnostem posílení procesních záruk, zejména důslednému informování dětí o průběhu řízení i jeho výsledcích. Zazněla potřeba posunout rozhodování od modelu, kdy se rozhoduje „o dítěti“, k modelu, kdy se rozhoduje „s dítětem“. Součástí této změny by měla být také větší specializace orgánů sociálně-právní ochrany dětí a důslednější konzultace dítěte před významnými procesními úkony.
Inkluzivní a restorativní přístupy: Zástupkyně Společnosti pro podporu lidí s mentálním postižením v ČR představila koncept „justičních facilitátorů“ pro děti s psychosociálním nebo intelektovým postižením – nezávislých odborníků, kteří přizpůsobují komunikaci potřebám dítěte v souladu s článkem 13 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (CRPD). Zástupkyně RK centra následně přiblížila model rodinných konferencí, který vrací rozhodovací kompetence dítěti a jeho přirozené podpůrné síti a nabízí alternativu k paternalistickému pojetí chudoby jako individuálního selhání rodičů.
Děti jako oběti obchodování s lidmi: Zástupkyně organizace La Strada upozornila, že současný systém ochrany obětí obchodování s lidmi je nastaven především na dospělé a chybí mu specifické mechanismy pro děti a mladistvé – například možnost využít utajené či bezpečné ubytování – a apelovala na zrychlení procesu ustanovování právních zástupců.
Diskuse potvrdila, že jde o komplexní téma s dalekosáhlými dopady na ochranu práv dětí ve zranitelných situacích. Zazněly argumenty pro i proti vyčlenění procesního zastupování dítěte z agendy sociálně-právní ochrany vykonávané OSPOD, přičemž účastníci a účastnice se shodli, že individuální posouzení dítěte by se mělo proměnit z odborných posudků „o dítěti“ v participativní procesy, které dítěti umožňují skutečně vykonávat jeho procesní práva.
Bratislava, Hotel Tatra | 23. dubna 2026
O dva týdny později jsme se stejnému tématu věnovali v Bratislavě, tentokrát s pozvanými slovenskými odborníky a odbornicemi, kteří diskusi rozvinuli v kontextu slovenského právního prostředí.
Mezinárodní standardy a práva dítěte: Zástupce Fóra pro lidská práva navázal na pražskou prezentaci stížností podaných Výboru OSN pro práva dítěte. Zástupkyně Kancelárie komisára pre deti doplnila praktický pohled na uplatňování principu nejlepšího zájmu dítěte, který by měl fungovat jako procesní pravidlo vyžadující důsledné právní odůvodnění rozhodnutí a transparentní vysvětlení toho, jak byla zohledněna subjektivní práva dítěte.
Systémové výzvy sociálně-právní ochrany dětí: Zástupce organizace Tenenet přiblížil, jak děti vnímají soudní řízení jako prostředí, které jim připadá cizí a v němž se necítí slyšeny a často se v něm cítí upozaďované. Zástupkyně Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny SR kriticky reflektovala systémové limity současného modelu orgánů sociálně-právní ochrany dětí a sociální kurately. Poukázala na problematickou „trojroli“ tohoto orgánu, který vykonává současně roli správního orgánu, navrhovatele i kolizníhoho (procesního) opatrovník dítěte – což vede ke střetu zájmů a oslabuje důvěru v nezávislost zastoupení.
Inkluzivní přístup k dětem s postižením a v migraci: Zástupkyně Úradu komisára pre osoby so zdravotným postihnutím zdůraznila potřebu individuálních procesních úprav pro děti se zdravotním postižením v souladu s CRPD. Zástupkyně Ligy za ľudské práva upozornila na specifické bariéry, jimž čelí děti v migračních situacích, a na potřebu specializovaných mechanismů právní ochrany zohledňujících jejich bezpečnostní, jazykové i komunikační potřeby. Obě prezentace zdůraznily, že úkolem procesního opatrovníka nemá být pouze právní zastoupení dítěte, ale také aktivní odstraňování překážek, které mu brání plnohodnotně se účastnit soudního řízení.
Restorativní praxe: Zástupkyně organizace Úsmev ako dar představila model rodinných konferencí, který vrací rozhodovací kompetence dítěti a jeho přirozené podpůrné síti namísto jejich soustředění v rukou odborníků. Tento restorativní přístup vychází z předpokladu, že každá rodina disponuje vlastními zdroji a schopnostmi, na nichž lze při hledání řešení stavět a skrze něž lze hledat cestu k bezpečnému prostředí pro dítě, posilovat vlastní odpovědnost a zachovávat přirozené rodinné vazby.
Účastníci a účastnice se shodli, že současná slovenská praxe, kdy orgány sociálně-právní ochrany dětí a sociální kurately zároveň plní roli orgánu ochrany, procesního opatrovníka i navrhovatele invazivních opatření (například ústavní péče či zásahů do rodičovských práv), je neudržitelná a v rozporu s mezinárodními závazky Slovenska, včetně Úmluvy OSN o právech dítěte. Diskuse potvrdila naléhavou potřebu systémové reformy, která by svěřila funkci procesního opatrovníka nezávislému subjektu – zejména tam, kde je navrhovatelem řízení samotný úřad sociálně-právní ochrany.
Společné závěry
Přestože se oba kulaté stoly zaměřovaly na odlišné právní prostředí, jejich závěry byly v mnoha ohledech podobné. Účastníci se shodli, že ochrana práv dítěte nemůže spočívat pouze v odkazování na jeho nejlepší zájem. Stejně důležité je vytvářet procesní podmínky, které dítěti umožní porozumět řízení, vyjádřit svůj názor a podílet se na rozhodování způsobem odpovídajícím jeho věku, vyspělosti a individuálním potřebám.
Diskuse zároveň poukázaly na potřebu posilovat nezávislost procesního zastoupení dětí, rozvíjet multidisciplinární spolupráci a hledat systémová řešení, která budou respektovat děti jako plnohodnotné nositele práv. Právě schopnost propojit ochranu nejlepšího zájmu dítěte s jeho právem být slyšeno představuje jednu z největších výzev současného rodinného a opatrovnického práva.
Projekt VOICE je spolufinancován Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však pouze názory a stanoviska autora (autorů) a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Evropské komise. Evropská unie ani orgán poskytující dotaci za ně nemohou nést odpovědnost.
V rámci projektu vznikla také základní národní studie (v anglickém jazyce) mapující účast dětí v právních a soudních řízeních v pěti členských státech EU. Studie je volně ke stažení a využití.
