Ve dnech 14.–15. května 2026 uspořádalo FORUM v Brně workshop věnovaný strategické litigaci za práva romských komunit. Akce se konala v rámci evropského projektu FLARE – Fundamental Rights, Litigation, Awareness Raising and Equality, který FORUM realizuje ve spolupráci s Minority Rights Group Europe a RomaJust.
Workshop se konal v prostorách Muzea romské kultury v Brně, pod záštitou zmocněnce vlády pro záležitosti romské menšiny. Toto místo bylo vybráno záměrně, jelikož se akce konala těsně před Dnem romského odboje, který si každoročně připomínáme 16. května. Strategickou litigaci lze dnes chápat jako součást dlouhé historie romského odboje, jako mocný nástroj k napadání systémové diskriminace a vymáhání odpovědnosti. Strategická litigace znamená cílené a promyšlené vedení soudních sporů, jejichž cílem není jen vyřešit individuální spor, ale dosáhnout legislativní nebo širší společenské změny. Tento přístup je obzvlášť důležitý v situacích, kdy je diskriminace zakotvená přímo v zákonech nebo v soudní praxi.
Workshopu se zúčastnilo více než 37 odborníků a odbornic z romských a proromských organizací občanské společnosti, státní správy, Kanceláře veřejného ochránce práv, samospráv a právní profese, kteří společně diskutovali o tom, jak může strategická litigace lépe chránit základní práva romských komunit v Česku a na Slovensku. Workshop zároveň prohloubil společné porozumění tomu, že úspěšná strategická litigace stojí na úzké mezisektorové spolupráci.
1. den workshopu – čtvrtek 14. května
Přístup k pitné vodě a právo na zdraví: První den zahájila session o přístupu k pitné vodě a právu na zdraví v marginalizovaných romských komunitách na Slovensku. Čísla jsou znepokojivá: 81 % Romů na Slovensku žije v koncentrovaných osadách oddělených od majoritní společnosti. V těchto osadách nemá až 40 % domácností přístup k veřejnému vodovodu, přičemž veřejná kanalizace chybí zhruba v polovině z nich. Diskuze se soustředila na právo na vodu jako základní předpoklad lidské důstojnosti, přičemž voda byla chápána i jako sociální a kulturní statek, nikoli pouze jako ekonomická komodita, a na to, jak lze tato selhání napadat soudní cestou jako porušení mezinárodních lidskoprávních závazků státu. Účastníci a účastnice diskutovali, jak vyloučení romských komunit z adekvátní infrastruktury odráží širší vzorce prostorové a sociální marginalizace. Bylo představeno několik úspěšných slovenských soudních případů, v nichž byla využita actio popularis, tedy žaloba ve veřejném zájmu, která v českém právu není k dispozici.
Reprodukční práva romských žen: Druhá session se věnovala praxi nedobrovolných sterilizací romských žen. Slovenská organizace Poradňa pre občianske a ľudské práva vydala už v roce 2003 přelomovou zprávu Tělo a duše, která zdokumentovala případy žen podepisujících souhlas pod nátlakem nebo žen, které se o své sterilizaci dozvěděly až po zákroku – včetně nezletilých dívek. Tato zpráva, postavená na svědectvích a zkušenostech postižených žen, odstartovala litigaci, jež přispěla ke změně legislativy v roce 2004 a později vedla ke shledání porušení práv před Evropským soudem pro lidská práva. Slovensko se s touto praxí dosud systémově nevypořádalo a komplexní odškodňovací legislativa stále chybí – právní boj tedy pokračuje. V České republice vedla dlouhodobá advokační činnost k přijetí odškodňovací legislativy v letech 2021–2022, po níž následoval přelomový rozsudek Nejvyššího správního soudu, který odmítl příliš restriktivní přístup Ministerstva zdravotnictví k žádostem o odškodnění – jasná ukázka toho, že právní vítězství musí být doprovázeno dlouhodobým dohledem nad jejich naplňováním. Porušení práv se přitom netýkají jen sterilizací: Poradňa zdokumentovala také systematickou diskriminaci v prostředí porodnic, která se projevuje od segregace do tzv. „romských pokojů“ a oddělených hygienických a stravovacích zařízení, přes obtěžování z důvodu rasy a zanedbávání zdravotní péče, až po nerespektování informovaného souhlasu. Tyto případy jsou v současnosti předmětem antidiskriminačních žalob a mezinárodních stížností, včetně stížnosti podané k Výboru OSN pro práva dítěte v květnu 2025, týkající se diskriminačního přístupu k porodnému.
Desegregace vzdělávání: Třetí blok čerpal z příkladů jak ze Slovenska, tak z Česka. V českém kontextu představila organizace Awen Amenca kauzu, kdy bylo devíti dětem odmítnuto přijetí do školy. Klíčovou roli sehrála hluboká znalost místního prostředí místního paralegal týmu, díky níž se podařilo zdokumentovat svědectví, a kauza vyústila v doporučení veřejného ochránce práv platné pro školy po celé zemi. Jak řekli zástupci Awen Amenca: „Litigace bez komunity je hluchá a komunita bez práva je bezbranná.“ Přelomovým případem zůstává D.H. a ostatní proti České republice, v němž Evropský soud pro lidská práva označil tehdejší praxi za nepřímou diskriminaci. Tento rozsudek zásadně proměnil právní i veřejnou debatu napříč Evropou, byť s naplňováním se i po téměř dvaceti letech stále bojuje. Na Slovensku Centrum pro občanská a lidská práva systematicky vede litigaci v této oblasti od roku 2010 a slovenský Nejvyšší soud opakovaně potvrdil, že segregované vzdělávání je protiprávní – desegregace ale i tak naráží na zásadní překážky, jelikož soudy nemají mechanismy k přímému dohledu nad naplňováním rozsudků, sankce za porušení zůstávají nedostatečné a politická vůle je slabá.
Večerní program: Den zakončila komentovaná prohlídka muzea a projekce dokumentu Zpráva o nultém ročníku, který sleduje romského muže a jeho dvacet let práce s podporou romských žáků a žákyň v jejich vzdělávání a zachycuje systémové bariéry a předsudky, jež formují přístup ke kvalitnímu vzdělání. Po projekci následovala diskuze s autory filmu.
2. den workshopu – pátek 15. května
Policejní násilí a jeho vyšetřování: Druhý den zahájila session o policejním násilí a jeho vyšetřování. Evropský soud pro lidská práva vydal za posledních deset let devět rozsudků proti Slovensku v této oblasti, přičemž poukázal na opakující se problémy: pomalé vyšetřování, nedostatek nezávislosti při vyšetřování policistů policisty a neochotu zkoumat rasové motivy. V českém kontextu se účastníci a účastnice podrobně seznámili s případem S.T. proti České republice, týkajícím se úmrtí Roma po policejním zákroku. Stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva podala sestra zemřelého, která napadla jak samotný zákrok, tak nedostatek nezávislosti při jeho vyšetřování – kauza, která se k soudu dostala právě díky přímému propojení rodiny s FORUM, což ukazuje, jak nepostradatelná je úzká spolupráce mezi právním sektorem a občanskou společností.
Nástroje aktivismu a zapojení romské mládeže: Následující session se zaměřila na roli aktivismu ve strategické litigaci, s argumentem, že aktivisté a aktivistky jsou rovnocennými partnery právníků, nikoli jen jejich asistenty, jelikož budují vztahy, sbírají svědectví a šíří informace způsobem, který o úspěchu kauzy často rozhoduje stejnou měrou jako právní argumentace. Pozornost se věnovala také mladým lidem, kteří čelí nejen tradičním formám diskriminace, ale stále více i digitálním hrozbám, včetně nenávistných projevů online. To ukazuje na systematickou dokumentaci jako klíčovou, byť často opomíjenou dovednost. Organizace Konexe představila model komunitně orientované sociální práce (kritický přístup k sociální práci) jako hnací sílu litigace, která řeší problémy ze systémové perspektivy, v kontrastu s individualistickým přístupem, jenž v české sociální práci stále převažuje.
Kolektivní stížnosti k Evropskému výboru pro sociální práva: Poslední session se věnovala kolektivním stížnostem k Evropskému výboru pro sociální práva, méně známému, ale účinnému nástroji. V kauze ERRC proti České republice výbor shledal, že Česko porušuje Chartu tím, že nesbírá data o etnicitě dětí v ústavní péči – absence, která znemožňuje preventivní opatření a přispívá k neúměrně vysokému zastoupení romských dětí v ústavech. Související probíhající stížnost se týká diskriminačních bariér v přístupu k předškolnímu vzdělávání. Podle výboru Česko nepřijalo nezbytná opatření k ochraně práv malých dětí ani k zajištění adekvátní péče o zranitelné skupiny. Kojenecké ústavy byly v Česku zrušeny k lednu 2025.
Interní koordinační setkání: FORUM – Poradňa (Košice): Souběžně s veřejným programem uspořádalo FORUM interní koordinační setkání se svým dlouholetým slovenským partnerem Poradňou pre občianske a ľudské práva (Centrum pro občanská a lidská práva, Košice), na kterém si oba týmy porovnaly probíhající kauzy a hledaly možnosti společného či koordinovaného postupu do budoucna.
Společné závěry
Ústředním poselstvím workshopu byla odvaha: vytrvalá odvaha romských komunit, které se rozhodnou postavit se systému a podstoupit zdlouhavá a nejistá soudní řízení. Jak účastníci a účastnice opakovaně zdůrazňovali, romské komunity nepotřebují být „zachraňovány“ zvenčí, potřebují spíše bezpečné podmínky a přístup k nástrojům, aby mohly hájit svá práva samy.
Právě v tom hrají zásadní roli důvěra, rodinné vazby a znalost místního prostředí, které o úspěchu kauzy často rozhodují stejnou měrou jako právní ustanovení samotná. Proto se workshop opakovaně věnoval významu takzvaných paralegal týmů: lidí z komunity nebo s dlouhodobou vazbou na ni, kteří sice nemají formální právní vzdělání, ale důvěrně znají prostředí, komunikují srozumitelným jazykem a budují důvěru potřebnou k získání smysluplných důkazů a svědectví.
Stejně tak se workshop výslovně věnoval vnášení genderové perspektivy do strategické litigace. Diskuse jasně ukázala, že gender ovlivňuje nejen to, kdo čelí konkrétním formám diskriminace či násilí, ale také to, jaké překážky lidé zažívají při přístupu ke spravedlnosti a jaká nápravná opatření jsou skutečně schopna přinést smysluplnou změnu. Účastníci a účastnice zdůraznili, že genderově citlivý přístup proto musí prostupovat celou litigační strategii – od výběru případu a formulace právních argumentů přes sběr a interpretaci důkazů až po návrh nápravných opatření.
Stejně otevřeně se řešily i limity strategické litigace. Soudní rozhodnutí často trvají roky a systém klade do cesty reálné překážky: vysoké finanční náklady, obtížnost prokázání diskriminace, institucionální odpor, procesní průtahy a nápravná opatření, která často nestačí k řešení strukturálních příčin nerovnosti ani k prosazení skutečných změn. Klíčovým závěrem diskuse bylo, že strategická litigace by neměla být chápána jako náhrada politické činnost, komunitního organizování nebo širšího boje za rovnost a sociální spravedlnost, ale jako jeden z nástrojů v jejich rámci. Její transformační potenciál závisí na tom, zda zůstává propojena se znalostmi, zkušenostmi a aktivním působením (agency) dotčených komunit, stejně jako se širším úsilím o napadání systémů vyloučení a nerovnosti. Právě proto bylo propojování, sdílení zkušeností a budování kapacit pro tento workshop klíčové. Setkáním právníků, aktivistů a zástupců komunit vytvořil workshop prostor pro výměnu zkušeností, uznání různých forem poznatků/odbornosti a posílení kolektivních kapacit budovaných po desetiletí prosazování práv Romů a Romek, které zůstávají nezbytné pro překonávání systémových bariér.
Projekt FLARE je spolufinancován Evropskou unií v rámci programu CERV. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však pouze názory a stanoviska autora (autorů) a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Evropské komise. Evropská unie ani orgán poskytující dotaci za ně nemohou nést odpovědnost.
