Ústavní soud ČR vyhověl stížnosti nezletilého chlapce z Iráku, který byl tři měsíce nezákonně držen v imigrační detenci, cizinecká policie užila neadekvátní metody pro určení jeho věku. Ve svém nálezu z pátku 30. 7. 2021 Ústavní soud shledal porušení jeho práva na osobní svobodu a spravedlivý proces. Dle názoru Ústavního soudu policie užila pro určení jeho věku metody, které nejsou vhodné pro přesné stanovení zletilosti. Nesprávné určení věku tak vedlo k porušení jeho práva na osobní svobodu, neboť jako nezletilý by nesměl být držen v imigrační detenci. Je to poprvé, co se Ústavní soud vyjádřil k otázce posuzování věku. Rozhodnutí může být precedentem pro obdobné případy do budoucna. Chlapce v podání ústavní stížnosti podpořila Organizace pro pomoc uprchlíkům společně s Fórem pro lidská práva s pomocí advokátní kanceláře JUDr. Maroše Matiaška.
Chlapec uváděl jako rok narození rok 2004. Cizinecká policie však jeho výpověď zpochybnila. Pro určení jeho věku se spolehla na tzv. kostní zkoušky. Jedná se o rentgen zápěstních kůstek, který následně vyškolený lékař porovnává s atlasem vývoje kostí, nebo nechá vyhodnotit v počítačovém programu. Užití kostních zkoušek pro určení kalendářního věku je ovšem s ohledem na limity těchto metod sporné. Kostní zkoušky byly vyvinuty na vzorcích bělošské populace pro medicínské účely, kdy je znám kalendářní věk dané osoby a na základě takto určeného biologického stáří těla je odhadován její vývoj a růst. Pro tyto účely jsou tyto metody vysoce exaktní. Dle názoru odborníků však nelze postupovat opačným způsobem, tedy z biologického stáří těla následně dovozovat kalendářní věk. V tomto ohledu totiž v průměru vykazuje věk kalendářní od věku biologického odchylku +/-2-3 roky.
„Pokud má někdo rychle zrající kosti, může pak chybně vyjít jako dospělý a naopak. V našem případě chlapci vyšly výsledky, které naznačovaly, že jeho tělo je ještě ve vývinu. Přesto s ním bylo ze strany cizinecké policie zacházeno jako s dospělým. Po tři měsíce byl držen v zařízení pro zajištění cizinců, hrozil mu transfer z České republiky do Rumunska. Následně strávil téměř rok v pobytovém středisku pro dospělé, kde opět neměl přístup k péči odpovídající jeho věku. To vše se velmi negativně projevovalo na jeho psychickém stavu,“ říká Zuzana Pavelková z Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Ústavní soud uvedl, že pro určení věku byly fakticky využity čistě medicínské metody, jejichž výsledky nebyly hodnoceny v souladu se stávající judikaturou. Dále úřadům vytkl, že při lékařském vyšetření iráckého chlapce nebyl přítomen zástupce OSPOD či jiný kvalifikovaný zástupce a ani tlumočník. Navíc nebyl dotčený chlapec vůbec seznámen s výsledky vyšetření a neměl možnost se k nim vyjádřit. Bylo s ním jednáno spíše jako s objektem, nikoli subjektem práv, což je z hlediska ochrany lidské důstojnosti nepřijatelné. Kromě nevhodných metod pro určení věku Ústavní soud kritizoval i absenci tlumočníka v navazujícím soudním řízení a neprovedení důkazu kopiemi osobních dokladů.
„Na nedostatky v postupu policie při určování věku jsme společně s OPU dlouhodobě poukazovali. Jsme rádi, že našim argumentům dal Ústavní soud nakonec za pravdu. Doufáme, že policie i Ministerstvo vnitra v návaznosti na pokyny Ústavního soudu do budoucna přehodnotí svůj přístup k zajišťování zranitelných osob,“ říká Alexandra Dubová z Fóra pro lidská práva. A dodává: „Jako vhodnou alternativu bychom viděli například hloubkové pohovory s psychology a sociálními pracovníky, které umožňují sestavit životopis člověka. Mohou tak být ve výsledku nejen přesnější pro určení možného rozpětí věku, ale pomáhají také hned od počátku řízení identifikovat případné traumatické zážitky ze země původu nebo jiné aspekty zranitelnosti.“
Právě v případě chlapce, který namítal chybné určení věku v ústavní stížnosti, se psychologické posouzení ukázalo jako zásadní. Psycholožka po hloubkovém rozhovoru s chlapcem konstatovala, že je nezletilý a poukázala na prožitá traumata vyžadující další péči. Ministerstvo vnitra v roce 2019 realizovalo pilotní projekt pro určování věku psychologickými posudky, projekt byl však po několika měsících ukončen. Ministerstvo následně od psychologických posudků zcela ustoupilo.
Nález Ústavního soudu je dostupný zde.
Kontakt pro média:
Zuzana Pavelková, Organizace pro pomoc uprchlíkům
zuzana.pavelkova@opu.cz
+420 732 236 799
Alexandra Dubová, Fórum pro lidská práva
dubova@forumhr.eu
+420 725 548 872
Ilustrační obrázek od cottonbro na www.pexels.com.
