Fórum pro lidská práva ve spolupráci s International Commission of Jurists a Justiční akademií České republiky pořádalo ve dnech 22. – 23. 3. 2021 seminář s názvem Vybrané otázky azylového a cizineckého práva z mezinárodní a vnitrostátní perspektivy pro azylové soudce a jejich asistenty z České republiky. Semináře se zůčastnili i právníci z Kanceláře Veřejného ochráncu práv a azyloví soudci ze Slovenska. Seminář byl součástí mezinárodního projektu FAIR PLUS: Posílení práv migrujících osob co-financovaného Evropskou uni. Na program semináře se můžete podívat zde.
Během semináře byly diskutovány aktuální otázky v oblasti azylového a cizineckého práva v České republice, ale také v dalších zemích. Na semináři vystoupili zkušení evropští soudci a právní experti v oblasti azylového práva, a rovnež experti a soudci ze České republiky. Seminář, který kvůli opatřeními spojenými s koronavirovou pandemií proběhl v online podobě, sledovalo více než sto účastníků.
V úvodu, Hugo Storey, dlouholetý soudce britského Vrchního Tribunálu a bývalý předseda evropské pobočky Mezinárodní asociace azylových a migračních soudců (IARMJ), hovořil o článku 46 odst. 3 procedurální směrnice, který zakotvuje povinnost ex nunc účinného prostředku nápravy v azylovém řízení. Živá diskuse se rozvinula zejména v souvislosti s konkrétními povinnostmi správních soudů při přezkumu právních a skutkových otázek, zejména otázka, zda jsou česká procesní pravidla v souladu s diskutovaným ustanovením procedurální směrnice. To vyžaduje, aby „aby účinný opravný prostředek obsahoval úplné a ex nunc posouzení jak skutkové, tak právní stránky, včetně případného posouzení potřeby mezinárodní ochrany.“
Jacek Chlebny, podpředseda polského Nejvyššího správního soudu a profesor na University v Łódźi, sdílel své zkušenosti s podáním předběžných otázek k Soudnímu dvoru Evropské unie (SDEU) v případech soudního přezkumu udělování národných víz. Prof. Chlebny hovořil také o rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve věci M. K. a ostatní proti Polsku, který se týká zatlačování urpchlíků na polských hranicích s Běloruskem, a zdůraznil požadavek přístupu uprchlíků k azylovému řízení. Účastníci semináře dále diskutovali otázku absence odkladného účinku u nepovolení vstupu na území.
Hana Lupačová, asistentka soudkyně Ústavního soudu ČR a spoluautorka Komentáře k zákonu o azylu, otevřela téma důsledků pandemie COVID-19 na azylová a další související řízení. Účastníci semináře diskutovali dopad pandemie na práva uprchlíků v České republice a dalších zemích EU.
V další části školení otevřena téma práva cizinců na rodinný a soukromý život právnička Nuala Mole z britského AIRE Centra. V souvislosti s právem na rodinný a soukromý život se Nuala Mole zaměřila na vztah mezi Evropskou úmluvou o lidských právech a Úmluvou OSN o právech dítěte. Odkázala zejména na princip nejlepšího zájmu dítěte, který musí být zohledněn v rozhodování o ukončování pobytu či neudělení pobytových oprávnění cizinců. Jan Kratochvíl, soudce Městského soudu v Praze, komentoval tuto otázku z pohledu vnitrostátní judikatury a účastníkům nabídl skvělý přehled rozhodnovací praxe českých soudů v oblasti práva na rodinný a soukromý život v kontextu pobytových oprávnění cizinců.
Druhý den školení vystoupil Bostjan Zalar, soudce slovinského vyššího správního soudu a předseda evropské pobočky IARMJ. Prof. Zalar, předný expert na azylové a migrační právo, přibližil účastníkům roli soudů v přezkumu zákonnosti zbavení osobní svobody v kontextu administrativní detence z pohledu mezinárodního a unijního práva. Prof. Zalar nabídl k diskusi historický pohled na danou problematiku, které vývoj sahá od Magny Chart až ke kontrolnímu seznamu pro soudce od Evropského právního institutu (ELI). Také se věnoval porovnávání judikatury SDEU a ESLP, zejména co se týčer konceptu „možnosti volby“ v tranzitních zónách na letištích a hranicích.
John Stanley, místopředseda irského odvolacího tribunálu ve věcech mezinárodní ochrany, blíže osvětlil irskou judikaturu týkající se definice a identifikace zranitelných osob. Alexandra Dubová, právnička Fóra pro lidská práva, přiblížila právní úpravu zranitelných osob v právu EU a v českém právu a poukázala na problematické otázky zejména při identifikaci a následném zacházení se zranitelnými osobami v ČR. Následovala diskuse o povinnostech soudců při identifikaci zranitelnosti v azylových a cizineckých řízeních. Marie Lukasová z Kanceláře veřejného ochránce práv a členka Výboru proti mučení, hovořila o identifikaci obětí mučení nebo jiného nelidského a ponižujícího zacházení v azylových a jiných řízeních.
V závěru vystoupila doc. Helena Tužinská, antropoložka z Univerzity Komenského v Bratislavě, která hovořila o komunikaci s migranty a tlumočení v azylovém řízení. Představila svůj nedávný výzkum v oblasti tlumočení soudních řízení v otázkách azylu a koncept, podle kterého překlad mezi dvěma osobami nemusí být dostačující, neboť pojmy a termíny mohou mít různé významy v různých kulturních nastaveních. Její nejnovší publikaci Medzi riadkami si můžete objednat zde a zajímavý rozhovor s doc. Tužinskou je také dostupný online.
Seminář byl součástí mezinárodního projektu FAIR PLUS: Posílení práv migrujících osob, kteorý je financován Evropskou unií, Program Spravedlnost (2014-2020).
