Všechny děti, bez ohledu na svůj věk, musí mít v případě, že jsou podezřelé z protiprávního jednání, přístup k procesním zárukám. Rozhodl o tom Evropský výbor pro sociální práva, orgán Rady Evropy, v přelomovém případu, který mu byl předložen International Commission of Jurists (ICJ) a Fórem pro lidská práva.
ICJ a Fórum podaly stížnost namítající, že Česká republika nezajišťuje právní pomoc pro děti, které jsou mladší 15 let, tedy pod věkovou hranicí trestní odpovědnosti, v předsoudním stadiu řízení o podezření z protiprávního jednání, a neposkytuje alternativy k formálnímu soudnímu projednání takového podezření.
Evropský výbor pro sociální práva, který zodpovídá za dohled nad dodržováním Evropské sociální Charty, shledal, že Česká republika porušuje práva dětí mladších patnácti let, které čelí řízení o podezření z protiprávního jednání. Výbor dovodil, že nezajištění záruk spravedlivého procesu pro tyto děti porušuje právo dítěte na sociální ochranu podle článku 17 Charty. Lidská práva garantovaná Evropskou sociální chartou jsou přitom pro smluvní státy právně závazná.
Maroš Matiaško, právník Fóra podotkl:
„Rozhodnutí Výboru je důležité z několika důvodů, revoluční jsou ale zejména dva. Jednak štrasburský orgán zdůraznil vzájemnou provázanost mezi právy na spravedlivý proces a sociálními právy. V moderním chápání lidských práv nehraje umělé rozlišování mezi občanskými a politickými právy na jedné straně a právy sociálními na straně druhé nějakou významnější roli. Nejdůležitější ale je, že toto rozhodnutí podkopává paternalistické přístupy vůči dětem, které se ocitají v konfliktu se zákonem a vstupují do systému soudnictví ve věcech mládeže. Je zjevné, že bez ohledu na jejich věk, je nutné těmto dětem zajistit náležitou procesní ochranu v průběhu celého řízení, a ta by měla být založena na restorativních principech“.
Toto rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva by mělo přinést změnu v českém systému soudnictví ve věcech mládeže, zdůrazňují ICJ a Fórum.
Karolína Babická, právnička ICJ k tomu dodává: „Tuto stížnost jsme se rozhodli podat, aby děti mladší patnácti let neměly nižší standard ochrany než starší děti. Očekáváme, že Česká republika toto rozhodnutí rychle implementuje a zajistí, že všechny děti, bez ohledu na svůj věk, budou mít zajištěna všechna procesní práva, jakož i přístup k odklonům například v podobě narovnání, či podmíněného upuštění od dalšího pokračování v řízení“.
Podrobně
Právní závěry navazují na kolektivní stížnost podanou k Evropskému výboru pro sociální práva Fórem pro lidská práva a International Commission of Jurists v roce 2017.
Rozhodnutí Výboru se věnuje dvěma právním otázkám, kterými jsou (I) povinné právní zastoupení již v předsoudním stadiu řízení pro všechny děti v konfliktu se zákonem bez ohledu na jejich věk; a (II) přístup k alternativním řešením podezření z protiprávního jednání v souladu s principy restorativní justice.
K první otázce Výbor konstatoval, že stát musí zajistit povinné právní zastoupení všem dětem pod věkovou hranicí trestní odpovědnosti již v předsoudním stadiu řízení. Svůj závěr opřel o čtyři argumenty:
- Děti pod věkovou hranicí trestní odpovědnosti nejsou vždy schopné porozumět a sledovat předsoudní stadium řízení s ohledem na svou relativní nevyspělost. Nelze tedy předpokládat, že tyto děti budou v daném kontextu schopny hájit se samy.
- Dětem pod věkovou hranicí trestní odpovědnosti by měla být poskytnuta právní pomoc, aby porozuměly svým právům a procesu, v němž se ocitly, a mohly tak připravit svou obhajobu. Nezajištění právní pomoci dětem pod věkovou hranicí trestní odpovědnosti v předsoudním stadiu řízení bude mít pravděpodobně negativní dopady na průběh celého řízení, což zvyšuje pravděpodobnost, že dítěti nakonec bude uloženo opatření, včetně opatření zbavujícího dítě jeho osobní svobody.
- Právní pomoc je nezbytná, aby nedocházelo k sebeobvinění dětí, a je základním předpokladem, že děti nebudou nuceny svědčit anebo se přiznat svou vinu.
- Právní pomoc je rovněž nezbytná v situacích, kdy se zájmy rodičů/opatrovníků dostávají do rozporu se zájmy dítěte a kdy v nejlepším zájmu dítěte dochází k vyloučení jeho rodičů/opatrovníků z jeho zastupování. Výbor proto uzavřel, že poskytnutí povinného a samostatného právního zastoupení dětem je v předsoudním stadiu řízení klíčové.
Ve vztahu k druhé otázce, Výbor zdůraznil, že odklony (alternativy k řízení před soudem, jako například narovnání nebo podmíněné upuštění od dalšího řízení) od soudního řízení by měly být preferovaným způsobem pro řešení většiny případů. Proto by tyto nástroje měly být i dostupné nejenom co nejdříve od momentu, kdy se dítě dostane do kontaktu se systémem trestní spravedlnosti, ale i v průběhu celého řízení. Tento princip platí o to víc, týká-li se řízení dítěte mladšího patnácti let.
Česká republika má prostor pro uvážení, jakým způsobem nastaví povahu a obsah odklonů a jaké konkrétní legislativní kroky k implementaci přijme. Je nutné ale přihlížet k mezinárodním standardům, které již existují, zejména těm, které formuloval Výbor OSN pro práva dítěte.
Kolektivní stížnosti, které namítají porušení ustanovení Evropské sociální charty je možné podávat proti státům, které ratifikovaly dodatkový protokol z roku 1995. Na základě rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva o kolektivní stížnosti Výbor ministrů Rady Evropy může doporučit, aby stát přijal konkrétní opatření směřující k implementaci rozhodnutí.
Rozhodnutí je dostupné zde.
Pro vice informací, anebo sjednání rozhovoru kontaktujte:
Karolína Babická
International Commission of Jurists – European Institutions
+324 75462067
