Kolektivní stížnosti před Evropským výborem pro sociální práva jsou nástrojem, který umožňuje kvalifikovaným subjektům upozornit na porušování Evropské sociální charty. Tento mechanismus není určen jednotlivcům, ale mohou jej využívat nevládní organizace a sociální partneři, kteří ve stížnostech poukazují na systémové nedostatky v právní úpravě nebo praxi členských států.
Evropský výbor pro sociální práva projednává kolektivní stížnosti a pravidelné zprávy členských států o plnění jejich závazků. Pokud výbor zjistí porušení, vydává doporučení, na jehož základě je stát vyzván k přijetí nápravných opatření.
Spolupracovali jsme například na těchto kolektivních stížnostech:
1. Etnická data o dětech ve veřejné péči
European Roma Rights Centre v. ČR, stížnost č. 190/2020, rozhodnutí ze dne 18. 10. 2023
Stížnost se týkala neplnění povinnosti ČR sbírat a analyzovat data o etnické příslušnosti dětí umístěných v ústavní péči. Chybějící data neumožňují přijmout efektivnější opatření, což vede k nepřiměřeně vysokému počtu romských dětí umísťovaných do ústavů. Tím dochází k porušování práva rodin na sociální, právní a hospodářskou ochranu.
Evropský výbor pro sociální práva shledal porušení Charty a ve svém rozhodnutí poukázal mimo jiné na kritiku dalších mezinárodních orgánů na nedostatečné snahy České republiky řešit diskriminaci a sociálnímu odloučení Romů.
2. Síťová lůžka
Validity Foundation – Mental Disability Advocacy Centre v. ČR, stížnost č. 188/2019, rozhodnutí ze dne 17. 10. 2023
Stížností jsme upozorňovali na týrání seniorů a lidí s psychosociálním postižením používáním síťových a klecových lůžek ve zdravotnických zařízeních. Takové omezující prostředky představují zásah do práva na ochranu zdraví a práva starých osob na sociální ochranu.
Po podání stížnosti byly klecová a síťová lůžka novou legislativou zakázána. Výbor došel k tomu, že po této změně právní úpravy k porušování Charty již nedochází.
3. Právní ochrana dětí mladších 15 let
International Commission of Jurists v. ČR, stížnost č. 148/2017, rozhodnutí ze dne 20. 10. 2020
Stížnost se zabývá právy dětí mladších 15 let, tedy pod věkovou hranicí trestní odpovědnosti, které spáchaly protiprávní čin. Právní úprava jim nepřiznávala stejně široká procesní práva jako mladistvým mezi 15 a 18 lety a zároveň neumožňovala využít alternativy k formálnímu soudnímu řízení (odklony).
Výbor na základě stížnosti konstatoval, že Česká republika nezajistila dětem stejnou právní ochranu a možnost účasti v přípravném řízení jako mladistvým. Právní úprava byla v rozporu se sociální a hospodářskou ochranou dětí podle Charty. Na základě těchto závěrů byla přijata novela zákona, která dětem pod 15 let přiznává širší práva.
4. Kojenecké ústavy
European Roma Rights Centre (ERRC) a Mental Disability Advocacy Centre (MDAC) v. ČR, stížnost č. 157/2017, rozhodnutí ze dne 17. 6. 2020
Nadměrné umisťování dětí mladších tří let do kojeneckých ústavů bylo v České republice dlouhodobým problém. Tyto ústavy neposkytují vhodné podmínky ani dostatečnou péči pro malé děti. Mezi institucionalizovanými dětmi byly nepřiměřeně zastoupeny romské děti a děti s postižením, přičemž stát přitom nevyvíjel dostatečné úsilí k zajištění alternativní péče.
Výbor konstatoval, že stát má povinnost zajistit alternativní typy péče, které se více příbližují rodinné nebo komunitně založené péči. Umisťování do ústavů má být pouze krajním řešením a nesmí být diskriminační. Za tím účelem má stát povinnost sbírat data. Podle Výboru Česko nepřijímalo potřebná opatření k ochraně práv malých dětí a nezajišťovala adekvátní péči pro zranitelnější skupiny. Kojenecké ústavy byly v České republice zrušeny k lednu 2025.